Přízraky a radioaktivita...

    Co všechno by bylo možno nalézt ve starých egyptských záznamech, tedy hlavně těch dobře utajených? Musí tam toho být opravdu mnoho. Dokládá to mezi jiným také případ, možná dost související s kletbou faraonů. I když se to dá interpretovat i jinak, údajně „čirou náhodou“ přišli na to, že skoro všechny mumie mají co do činění s radioaktivitou!
    Jeden nejmenovaný egyptský lékař „náhodou“ procházel oddělením mumií Velkého egyptského muzea v Káhiře s Geigerovým počítačem v ruce a velice ho zarazilo, že se přístroj doslova „zbláznil“. Proto počátkem 90. let minulého století došlo k důkladnému nukleárně medicínskému vyšetření. K nemalému úžasu vědátorů vyšlo najevo, že skoro všechny egyptské mumie se opravdu vyznačují značně zvýšenou radioaktivitou!
    Z celého důkladného vyšetření se objevila hypotéza, že radioaktivní látky se používaly k mumifikaci mrtvol. Jenže jaké látky? Disponovali staroegyptští mudrci jakýmisi „tajnými zbraněmi“, kterými chránili své svatyně a umělecké poklady před hanobiteli hrobů a pomíjivostí? Byla na tom založena celá slavná faraonova kletba?
    Lze tím také vysvětlit další, v tomto případě zcela prokazatelnou tajemnou událost? Piloti menších vrtulových letadel, kteří od 20. let minulého století přelétají nad hornoegyptským „Údolím králů“ stále znovu uvádějí, že jim krátkodobě selhávají palubní přístroje. Fungovat normálně opět začnou až po překonání této zóny. Častokrát se letouny jen zázrakem nezřítily.
    Působení těchto fyzikálních sil vyvolalo mezi vědátory „podezření“, že si kasta staroegyptských zasvěcenců patrně už před tisíciletími docela dobře věděla rady s nebezpečným zářením. A proč by tomu tak být nemohlo? Vždyť není třeba pochybovat o jejich zasvěcenosti!
    Nejen v těch egyptských, ale i v mnoha jiných kulturách po celém světě přebývají v temnotě noci a na určitých místech nadpřirozené bytosti, které fascinují a budí hrůzu zároveň. Jde o celou plejádu různých strašidel, přízraků, démonů, ďáblů a neviditelných postav. A všem jsou přisuzovány tajemné síly. Je to pouhá pověra? Nebo jsou tyto síly opravdu schopny dosáhnout ďábelského účinku když se poruší jejich klid? Tak to alespoň stále znovu dosvědčují dějiny. Není pak divu, že člověk začne věřit v nadpřirozeno, obvzláště když si přečte novinové titulky jako třeba „12 mrtvých výzkumníků - kletba mayského boha“? Je tedy zřejmé, že to není jen egyptská specialita! V Mexiku například zemřelo dvanáct badatelů-amatérů poté, co se vypravili do jedné, snad mayské jeskyně. Tato tajuplná sluj se nachází trošku stranou slavných chrámových ruin Bonampaku na jihu Mexika. Na stěnách jeskyně jsou cenné malby původních obyvatel, možná Mayů. Leží skrytá v pralese a domácí vědci o ní hovoří jako o „tajném tipu“. Jenže po jejím nalezení náhle došlo k řadě nečekaných záhadných úmrtí. Jakýsi Valdes spadl do propasti krátce nato co vylezl z jeskyně a zlomil si vaz. Olmeca vykrvácel po autonehodě, když se vracel z jeskyně domů. Devatenáctiletý, dosud údajně zdravý Raul Magli, zemřel jeden den po návratu z výpravy do jeskyně. Antonio López se oběsil v jeskyni. Policie pak vyšetřovala osm dalších úmrtí, která mohla nějak souviset s návštěvou jeskyně.
    Indiánský mudrc Tschank Chuhu varoval:
    „Jeskyně je sídlo boha deště jménem Chac. Ten do ní nedovoluje vstoupit žádnému člověku. Kdo ji znesvětí, je proklet - a musí zemřít!“
    Jsou zde ve hře neznámé energie, nebo zlí duchové oplývajíci skrytými silami?