Létající Benben...

    Posvátný Benben ztotožňují s neméně posvátným ptákem Boinu, známým spíše pod názvem Fénix. Oba názvy jsou patrně odvozeny od stejného kmene, který znamená cosi jako „ohnivě zářivý“, „stoupat vzhůru“, a také „vystřelit do nebe“. Srovnatelné vesmírné symboly, jako jsou cizí „bozi“ sestupující z nebe v „létajících stromech“, „lesklých kůlech“, nebo „kamenných sloupech“, jsou známy také z jiných kultur. Tak například Mojžíš Chorenský, arménský dějepisec z 5. století, ve svém díle cituje pohanskou píseň o narození arménského boha slunce Vahagna:
„V bolestech ležela obloha i země,
v bolestech leželo i purpurové moře
a bolestmi se chvěl i krvavě rudý stvol rákosu. Trubičkami rákosu stoupal kouř,
trubičkami rákosu stoupal plamen
a z plamene vyskočil hošík,
měl ohnivý vlas, plamenný vous
a místo očiček slunce.“
    Vahagn je zřejmě příbuzný s božími postavami z perské a indické mytologie, jeho jméno je odvozováno od indického slova agni, tedy ohně. Tato legenda, popisující zrod bytosti malého vzrůstu, má svou paralelu s řeckým mýtem o Prométheovi. Ten se měl zjevit z nitra planoucího prutu „feruly narthex“, který spadl z nebe.
    Co tato symbolika může znamenat? Snažili se tak popsat nějakou vesmírnou loď? Mohlo jít o koncepci jednostupňové rakety, která se vlastními motory zvedne ze země a může ve vzduchu kdykoli zastavit, zvýšit rychlost a „vystřelit“ do vesmíru. Po splněném úkolu se opět zažehnou stejné motory a raketa měkce dosedne zpět na Zemi.
    Je v této technologii ukryt pravý původ slavného mýtu o Fénixovi? U onoho mýtického „ptáka světla“, který povstal z „popela“ nezraněný a jako znovuzrozený se dokázal vznést vzhůru do nebes? Ne, nemůže jít pouze o ptáka, nebo duchovní symbol znovuzrození, ale létající stroj, který se v legendách dochovaných třeba ve starých papyrových a pyramidových textech z egyptského starověku označuje také jako Benben.
    Každých pět let se prý tato, údajně orlu podobná bytost, vydávala do Heliopole, aby se tam sama spálila a opět povstala z vlastního popela. Pták je v Egyptě od prastarých dob považován za symbol létání.
    Proč by tedy nemohl pták světla symbolizovat boží létající stroj?
    Z vlastního popela povstávající pták Fénix, neboli Boinu, pak symbolizuje spaliny, popel, vznikající na startovní rampě, „plamenný ostrov“, z něhož opakovaně stoupá k obloze stejný pták, který k všeobecnému údivu neshořel. Stejně jako jiné mýty vztahuje se k legendě o Fénixovi také několik dochovaných pramenů, které realisticky popisují výstup do vesmíru. V mnohých textech se hovoří o tom, že „bohové“ údajně vzali s sebou na cestu do kosmu lidi. Král Pepi byl jedním z nich. Než však směl vstoupit do nebeské bárky, musel se obléct stejně jako Hor a Thovt. Vzlet Benbenu opět vyvolá vzpomínky na start „Space-Shuttle“. Pyramidový text jej popisuje takto:
    „Nebe hovoří, země se třese, země se chvěje; obě boží sféry křičí, půda puká, když král stoupá k nebi, když se žene po klenbě. Země se směje, nebe se směje, když král stoupá do nebe. Nebe mu jásá vstříc, země se o něj chvěje. Hřmící bouře ho pohání, duní jako Seti. Strážci nebe mu otvírají dveře.“
    Ti, kteří zůstali dole na zemi, pozorují úžasné představení plni bázně a úžasu a doslova se v textu říká:
„Vidí krále stoupat jako sokola,
jako boha, aby žil u svých otců,
aby jedl se svými matkami.
Král je nebeský býk,
jehož břich magicky ozařuje ostrov plamenů.“
    Vezmeme-li mýty za slovo zdá se jasné, že se naši předkové nejenže přímo stýkali s mimozemskými inteligencemi, ale také že tyto kontakty dokázali s úžasnou otevřeností popisovat. Je však třeba jejich příběhům porozumět. Nelze rovněž vyloučit, že třeba krásná Kleopatra si krátce před narozením Ježíše Krista při pohledu na obelisk mohla připomínat Caesarův falus. A proč ne? Několik tisíciletí před ní však mohly být nápadné sloupy skutečně kamennými napodobeninami původního Benbenu. Sloupy by pak podle toho symbolizovaly „plápolající plamenné sloupy“, v nichž se bůh slunce zvedal vzhůru k nebesům. Nelze předpokládat, ačkoliv kdoví, že by tehdejší praobyvatelé Heliopole, Memfidy a Hermopole neporozuměli technice vzlétajících a přistávajících vesmírných plavidel. Jejich potomci pak vytesali z kamene už jen jejich kopie, zhotovili to, co viděli na vlastní oči jejich otcové. Vznikl kult nápodoby, tzv. kult Cargo a od té doby se sloupy, stejně jako chrámy, stavěly jako památka na zjevení „bohů“ a jejich kosmické lodi, kterou nazvali Benben, „tvrdý lesklý předmět“, který dokázal „vyletět do nebe“.