Hrobky a energie pyramid...

    Obdobnou záhadou je opředený jeden z egyptských hrobů, na který v roce 1895 narazili vesničané z nedaleké vesnice. Narazili v něm na další šachtu a doufali, že z ní vytáhnou poklad. Pochopitelně do šachty sestoupili a už je nikdo nespatřil. Když se dlouho nevraceli, do chodby slezli další obyvatelé včetně manželek a příbuzných nezvěstných hledačů pokladů. Ani jeden z nich se však nevrátil. Padesát lidí takto zmizelo v tom záhadném hrobě. Nato nechaly příslušné úřady pohřebiště zasypat a na vchod nasadit silnou mříž.
    Záhadná hrobka pak upadla v zapomnění. Proslulý „hledač hrobů a pokladů“ Ali Hassan z Káhiry mnohem později, kdy už „hledačské“ řemeslo „pověsil na hřebík“, protože za vykrádání hrobů byly těžké tresty a dal se tedy k archeologům, z moci svého nového úřadu hrob otevřel. Prý hodlal hledat v podzemí ostatky oněch padesáti muslimů. Byl ale obviněn ze svatokrádeže, protože podle islámských zákonů se s ostatky nesmí hýbat. Proto tedy Dra Abú el Negga, tak se ona záhadná hrobka na břehu Nilu nazývá, stále ještě skrývá své tajemství a chrání ji nejen pevná mříž, ale i hradba zarputilého mlčení.
    Vědí snad egyptští starožitníci co za tím vězí? Je zřejmé, že ani v 21. století nebude nikdo schopen, nebo možná ochoten říci, proč v šachtě hrobky zmizelo beze stopy padesát lidí a co by mohlo čekat případné návštěvníky na konci oné, patrně smrtonosné chodby.
    Nemohou být podivuhodné události, k nimž došlo v podzemních klenbách Dra Abú el Negga, nakonec také nějakými následky další faraonské kletby?
    Zdá se, že prastaré zdivo pyramid, a možná nejen pyramid, ukrývá nejedno podivuhodné tajemství. Obzvláště věkovité zdi pyramid. Vychází z nich podivná síla, jakési záření.
    Dnes je známo, že každou pyramidu obklopuje magnetické pole. Díky svému tvaru jsou patrně schopny vázat kosmickou energii se zemským magnetizmem. Existuje hypotéza, že pyramidy přijímají světelnou a vesmírnou energii, shromažďují ji jako jakýsi akumulátor a následně vyzařují do okolí. Má to být léčivá síla, kterou může využívat každý. Ono na tom něco být může. Až na to, že považovat pyramidu pouze jako jakýsi druh „lázní“ pro človíčky je patrně nesmysl.
    Co je zvláštního na síle pyramid? Nevíme. Dá se energie pyramidy změřit? Existují přesvědčivé důkazy o její síle? Dají a jsou. O tom by mohli, samozřejmě pokud by chtěli, hovořit Američané, kteří prováděli nezávisle na Rusech měření speciálními přístroji. Kolem výsledků měření, mimo nepatrných náznaků, panuje hluboké mlčení. Proč? Že vědátorské fyzikální zákony v pyramidě neplatí víme už dost dlouho. Co je tedy na měřeních tak omračujícího, že se o tom musí mlčet?
    Nevíme a patrně nebudeme vědět, dokud... Tajemství pyramid je dodnes nerozluštěné, a patrně pro dnešní vědátorské grupy nerozluštitelné.
    To samé však platí pro staroegyptské hrobky.
    Pro ony už zmíněné luxusní hroby faraonů. Na rozdíl od pyramid jsou v těchto hrobkách zhusta nacházeny mumie a svědčí to o tom, že to opravdu byly hroby. A kolem Nilu je jich jak naseto.
    Pokud má konzumní turista plnou peněženku, může si najmout velbloudáře s velbloudem a vydá se na pouť po památkách nepochopitelné minulosti. Pokud má turista do kapsy hlouběji, musí se spokojit s oslem. A zvíře nosí jméno podle národnosti turisty. Nechybí Napoleoni, Bismarkové, ale i Washingtonové, či Bushové.
    Těm zvířatům je to úplně jedno. Když se konečně pohnou z místa, méně odolnému turistovi se začne točit hlava. Téměř na každém kroku se dozvídá, že zde, nebo o kousek dál, si nějaký faraon, nebo velekněz nechal postavit hrobku. Pokud se to už dávno turistovi „nevykouřilo z hlavy“, některá jména jsou mu povědomá ze školy. Cvakají fotoaparáty a když ho sundají s velblouda u nějaké přístupné hrobky, většinou zůstane stát s „otevřenou pusou“ dychtivě naslouchajíc různým vysvětlením kdo a kdy tam byl pohřben. Konzumnímu turistovi to bohatě stačí, pokud je to povoleno nadělá pár fotek a hurá se chlubit domů. Většina takového stáda nepřemýšlí a bohatě mu stačí do hrobky jen „nakouknout“.
    Existuje ale pár jedinců, kterým ta různá „vysvětlení“ nepostačují. Už jen vstupní prostor zaráží dech. Stěny šikmo vnikají do skály, jsou hladké a většinou bohatě zdobené malbami.     Do hloubi k samotným hrobkám vede kamenné, důkladně a řemeslnně čistě opracované schodiště. A najednou si stejně jako v případě pyramid uvědomíte, že školní nauky lžou.
    Toto měli dělat primitivové holýma rukama? Nebo pazourkem? Vždyť by to nebyli schopni zvládnout ani pěstními klíny! Možná kdyby na to nasadili dnešní razící mašiny! Jak stupidně působí tvrzení, že tu kterou hrobku „postavil“ ten, nebo onen faraon! Nikde neuslyšíte, že stavbu vedl ten, nebo onen inženýr! Nebo jakým způsobem ty šachty hloubili!
    Ještě jedna věc na hrobkách zaráží. Naprosto v ničem se od sebe neliší a je přitom lhostejné, byla li hrobka vybudována 4000, nebo 1000 let před Kristem. Technologie provedení zůstala úplně stejná. Zřejmě nebylo potřeba nějak zdokonalovat prastarou, dobře ověřenou techniku. Ba naopak se zdá, jako by nejmladší stavby hrobek byly stále slabšími a slabšími napodobeninami.
    Nevíme jak štoly razili, ani čím si při práci svítili. Denní světlo jim mohlo stačit s bídou snad jen při ražení vstupních prostor. Ani to není průkazné. Stejně jako v pyramidách, ani v hrobkách není jediné stopy po tom, že by si svítili loučemi. Nebo podobnými zdroji světla.
    Taková hovadina může ostatně napadnout pouze samolibého vědátorského „boha“. Nedokáží vysvětlit ani technologii výstavby pyramid, ani technologii vytváření hrobek. A k tomu všemu jako magické tajemství prehistorie na nás upřeně hledí mumie. Přes všechny teorie jsou stejně nepochopené a nevysvětlitelné.