Stále tajemné monumenty
Není sporu, že ve starém Egyptě kdysi dávno museli působit vskutku geniální architekti a stavitelé, před jejichž uměním by současní stavitelé neměli ani na okamžik váhat smeknout. Dnes panuje obrovská spokojenost, když se u různých budov jednotlivé konstrukční díly „rozcházejí“ o jeden, či dva milimetry. Tyto závady jsou u „faraonských“ hrobek v Gíze patrně vyloučeny.
Je více než pravděpodobné, že stavba Velké pyramidy do doby vlády faraona Chufua v žádném případě nespadá. Kdo byl vůbec Chufu, nebo také Chufew, či Cheops? Existoval vůbec? Jak už bylo řečeno, jeho ostatky se nikdy a nikde nenašly. Po domnělém staviteli největší pyramidy v Gíze zbyla pouze soška ze slonoviny objevená při vykopávkách v roce 1903. Je to jediná dochovaná podobizna „božího“ krále. Ačkoliv kdoví, třeba měl opravdu s bohy něco společného. Pak by ale musel žít daleko dříve, než uvádí kterékoli vědátorské datování. Většina ostatních faraonů po sobě zanechala obrovské sochy, zobrazující celé dynastie. To není Chufuův případ. Proč tedy údajně tak mocný vládce nezanechal potomkům žádné významné monumenty? Velkou pyramidu, jako hrobku tohoto faraona, můžeme s klidným svědomím vyloučit.
Jedině že by patřil mezi bohy! Rusové totiž Velkou pyramidu „skenovali“ a ve spodních, lépe řečeno podzemních prostorách, se mimo jakýchsi kovových věcí má nacházet také cosi, co vypadá jako uložená kostra větších rozměrů. Čili někdo by tam přece jen měl být pochován. Otázkou zůstává a patrně zůstane je li to faraon, nebo některý z bohů. A navíc nejen Rusové, ale i Američané nade vši pochybnost zjistili, že uvnitř pyramidy jakékoliv, vědátory vymyšlené fyzikální zákony, vůbec nechtějí platit!
To je ale „tajdův“ a nikde se o tom nesmí ani ceknout!
Vědátorským datováním se zabývalo jedno nejmenované, americké vysoké technické učení. Jejich fyzikové, vycházejíc sice z platných vědátorských nařízení, vyvinuli údajně přesnou datovací metodu. Touto metodou lze jednoznačně prokázat, že egyptské pyramidy, tedy jen ty, které měly být vybudovány mezi druhou a šestou dynastií, jsou všechny do jedné nejméně o čtyři sta let starší.
To „nejméně“ však představuje značný časový rozptyl a místo stovek může jít i o tisícovky. To ale současně naznačuje, že tím jsou zpochybňovány veškeré datace uváděné archeology.
Arabské historické prameny datují stáří kamenných památníků hluboko do minulosti. V oxfordské Bodleian Library mají rukopis, jehož autorem je údajně Kopta Abu'l Hassan Ma'sudi. Koptsky kdysi hovořila a psala skupina domorodých křesťanů, kteří se vzpírali islamizaci. Ma'sudi tvrdil, že Chufuova i Rachefova pyramida byly postaveny už tři sta let před „velkou potopou“. Stavitelem Velké pyramidy byl prý král Surid, nebo Sauriď, který vládl před potopou, jak zaznamenal arabský historik Ibrahim ben Ibn Wosuff Schah. Suridovi se prý zdálo, že se na Zem zřítí obrovitá planeta ve chvíli, kdy „srdce Lva dostihne první minutu hlavy Raka“.
Tento hrůzný sen přiměl panovníka postavit nejstarší ze sedmi divů světa a uložit v něm veškeré vědění své doby. Surid je líčen jako moudrý a dobrotivý král. Podle jiné legendy údajně obdržel pokyny ke stavbě pyramidy od „bohů“.
Autentičnost této báje se ověřit nedá.