Osvícené teorie...

24.07.2013 15:48

    Egyptologové, hledající vysvětlení, nejsou vůbec jednotní a dochází mezi nimi k hádkám. Opuncovaní nabubřelci na piedestalech se navzájem osočují z „nevědeckosti“, přitom ale mimo zřejmých hovadin sami nic smysluplného nepřinesli.
    Podívejme se na to, co „vymysleli“. Za nejdůležitější nástroj ke stavbě pyramid považují dřevěné sáně. Způsob perfektního opracování bloků v lomech je pro ně naprostou samozřejmostí o které není třeba dlouze diskutovat. Prostě to opracovali, lhostejno jak a čím. Ani ty dřevěné saně nejsou nijak blíže specifikovány. Kde například brali Egypťané stromy na výrobu saní? Vždyť po celém Egyptě těch stromů, jmenovitě palem, zřejmě nijak moc nebylo.
    Ale dobře, když dřevěné tak dřevěné, třeba odněkud tvrdé dřevo dováželi. V lomu kvádr vylomili, opracovali a naložili na saně. Jak to při váze kvádru dělali je ve hvězdách. Asi byli šikovní. Byly ty saně na jedno použití, nebo byly tak důkladné, že se užívaly opakovaně? Jak vůbec byly vyrobeny? Čím jednotlivé díly spojovali? Primitivové asi kladiva, hřebíky, případně šrouby neměli. Čím je tedy svazovali?
    Když už toto všechno, a ještě navíc několik „podružností“ absolvovali, kolik volů sáně táhlo k Nilu? Nebo dělníků? Táhli to v písku, nebo museli vybudovat nějakou cestu? Dají se vůbec sáně byť s jedním dva a půl tuny vážícím kvádrem táhnout pískem? Případně i po kameny zpevněné cestě? Řekněme, že cesta z lomu k Nilu vedla jen několik kilometrů a saně táhlo třeba 150 volů. To je jen příklad. Těch volů museli mít celá stáda, protože během jedné přepravy určitě museli být měněni. Saně neměly kolečka, vždyť podle vědátorů Egypťané kolo neznali! Musely být tedy taženy smykem. I kdyby cesta z lomu byla dlouhá jen třeba deset kilometrů, jak daleko se dal kvádr na nich táhnout?
    Dostali jsme se k Nilu, a co dál? Prý to nakládali na vory. Jak? Jak v prvé řadě takový vor vypadal? Jeho zhotovení je v podstatě stejně záhadné jako zhotovení saní. A navíc dva a půl tuny je dva a půl tuny. Řekněme že to zvládali, i když je velmi obtížné si představit jak. To samozřejmě při akceptování vědátorského předpokladu že to byli primitivové, kteří žádné technické pomůcky dneška neznali.
    Patrně stejný postup, jen v obráceném gardu, následoval po přistání voru. Čili opět nevíme jak to dělali. Cesta na stavbu od Nilu byla také několik kilometrů dlouhá a saně prý opět smykovali.
    Na stavbě pak prý dělníci tahali těžké náklady nahoru po rampě vybudované z písku a hlíny, která vedla údajně buď doprostřed stavby, nebo se vinula kolem ní. To by ovšem znamenalo, že jakýsi nájezd k pyramidě by musel být víc než jeden kilometr dlouhý. Navíc by se na něj spotřebovalo odhadem asi sedmkrát víc materiálu, než na vlastní stavbu pyramidy.
    A kam se asi po dokončení stavby „vypařila“ celá ta mohutná hráz? Že by byla snesena kámen po kameni a použita znovu? Stopy po rampách nebyly nikde nalezeny, ačkoli existují nedostavěné pyramidy kde by se daly rozeznat aspoň zbytky nějaké konstrukce.
    Takovéto vědátorské výmysly se dají s úspěchem považovat za debilní. Alespoň někteří z vědátorů se nad tím zamysleli a provedli výpočty, podle kterých by tato metoda byla časově příliš náročná, než aby pyramida mohla být postavena během třiadvacetileté vlády určeného faraona.
    Existuje také jedna nová teorie vycházející z předpokladu, že Egypťané znali postup. který stál mnohem méně úsilí než technika stavby pomocí saní. Podle ní nebyly několikatunové kvádry vytahovány nahoru po rampách, nýbrž kouleny. Kamenné bloky se prý upnuly do kulatých dřevěných rámů a mohly prý být přesunovány jen polovinou pracovních sil. Vůbec jim přitom nevadí, že technologii vyrobení těchto rámů neosvětlili ani v nejmenším. Oni to tak prostě museli dělat...
    Ale ani tato konstrukce nic nedokazuje, nehledě k tomu, že stavitelé pyramid podle „školní vědy“ neznali kolo. Nikdy se nenašly pozůstatky takových kulatých dřevěných rámů.
    Jeden z celosvětově nejproslulejších výzkumníků pyramid, německý egyptolog profesor Stadelmann, „zaperlil“ v otázce vysvětlení stavby takto:
    „Kameny se přepravovaly nahoru po rampách, ale jistě ne po jedné, jak se mnozí kolegové domnívají. Nemyslím si ani, že se používal jeden postupně se zvedající celoobvodový násep. To by byli Egypťané se svými omezenými možnostmi měřicí techniky nedokázali. Průběžná rampa po celém obvodu by znemožnila přesně zaměřit rohy pyramidy a vyznačit tak celou stavbu. Podle mého odhadu ji stavěli zpočátku nejspíš pomocí mnoha malých ramp.“
    Jen těžko lze uvěřit, že by to pan profesor mohl myslet vážně. Onen „myslitel“ vůbec nebere v potaz ani jeden základní fakt.
    Možnosti měřicí techniky starých Egypťanů absolutně nemohly být tak „omezené“ když si plně uvědomíme preciznost provedení Velké pyramidy. Těžko říci co profesora k tomuto žvanění vede. Je li v tom jen ješitnost „západního suveréna“. Jeho myšlení se vymyká zdravému rozumu. Protože naprosto není schopen přiznat našim předkům vyspělejší technické znalosti potřebné ke stavbě této geniální konstrukce, snaží se vysvětlovat „nemožné“ pomocí primitivních prostředků. Stadelmann je přesvědčen, že rampy se budovaly na výšku 90, možná maximálně 110 m, pomocí saní tažených voly. Jak to měli v praxi dělat ale neuvedl. Stejným prostředkem se měl přepravovat i stavební materiál. To nehledě na to, že s přibývající výškou je doprava kamenných kolosů čím dál těžší, a dřív nebo později museli dělníci narazit na meze svých možností. Spíše však dříve. Nahoře pak prý stál stavitel velkého faraona na poměrně malé plošině - a dělal tam co?
    „Předpokládám,“ perlil dále Stadelmann, „že uprostřed této plošiny stála jakási věž, z níž se stavební materiál zvedal nahoru pomocí kladkostrojů.“
    Jaká věž? Oni stavěli pyramidu odshora dolů? Primitivové neznající kolo a kladkostroj? To snad ten vědátorský výlupek nemyslí vážně! Stadelmann dále tvrdí, že špička pyramidy byla zhotovena z jednoho bloku. Tento mnohatunový monument prý byl posledních dvacet, či třicet metrů podkládán trámy a zvedán dokud kamenná špička netrůnila nahoře na středové věži.
    Stavba pyramidy zbavená zázraků? Ani náhodou, neboť domněnky o používaných stavebních metodách jsou čistě spekulativní. Dokládá to pouze jediný fakt. Ti blbečkové, pro které je stavba nad slunce jasná, nemají o praktické realitě ani ponětí. To nesmyslné žvanění by je ale mohlo přejít pouze tenkrát, kdyby všechny ty „myslitele“ nahnal někdo do pouště ať sami předvedou jak je všechno nad slunce jasné. Proč nebyly nalezeny žádné kladkostroje? Proč není žádný odkaz na četných egyptských vyobrazeních? Jak byly předvídány, nebo vypočítávány problémy, jež se mohly během stavby vyskytnout, když údajně ntebyly k dispozici žádné písemné stavební plány? A dokonce i když byly možná dvouapůltunové bloky krok za krokem pomocí ramp, nebo kladkostrojů, zvedány do velkých výšek, jak to bylo možné udělat u monumentů těžkých odhadem sedmdesát tun, jako je třeba ten z růžové žuly „zdobící“ tzv. královu komoru?
    Egyptolog Krauss mezitím přestal přemýšlet o stavební technice:
    „Nacházíme jen velmi málo záchytných bodů.“
    A ještě něco je zvláštní. Generace stavitelů pyramid a dělníků žily v Gíze a tam také měly být pohřbeny. Proč ale není k nalezení žádný záznam o tom, že nějaký dělník, dozorce, nebo kněz ve funkci stavitele se podílel na stavbě pyramidy? Tento rozpor však Stadelmann odmítá.
    „Stavba pyramidy byla pro Egypťany cosi sakrálního, pro ně to byla jakási služba bohu - a neopakovatelná. A bylo zapovězeno popisovat něco tak jedinečného.“
    I toto lze považovat za debilní kec postrádající jakéhokoliv opodstatnění. Když egyptští kněží tak obšírně popisují odchod faraona se světa, ba přímo i jeho cestu k vykonání osobní potřeby, nepopisují snad popisem rituálů službu bohu? Nebo bohům? Vždyť egypťané neměli jenom jednoho! Že by tedy zcela pominuli tak jedinečnou a neopakovatelnou službu? To se nechce věřit a profesor by se měl vzpamatovat. Neboť z té „opuncovanosti“ úplně blbne.
    Velkou pyramidu lze kvůli preciznímu vypracování a dokonalému tvaru právem považovat za něco jedinečného. Země na Nilu však, jak víme, nemá pouze jedinou pyramidu. Zachovalo se navěky téměř sto těchto špičatých stavebních památek. A kdoví kolik takových monumentů třeba ještě leží v pouštní půdě a čekají až budou vykopány. Není to dávno co našli francouzští archeologové při vykopávkách v poušti u Sakkáry základy neznámé pyramidy. Její stáří, patrně podle platných vědátorských schémat, odhadli přibližně na 4300 let. Prý byla postavena pro neznámou královnu. Jak na to ale přišli se nikde nedozvíte. Již počátkem 90. let minulého století narazili němečtí archeologové rovněž na neznámou pyramidu u Luxoru. Její stáří odhadli na 3400 let a základnu měla kolem sta metrů čtverečních. I když to nelze tvrdit jednoznačně, tyto vykopané pyramidy určili jako pozdější. A zdají se také celkově mnohem skromnější. Snad že jsou o něco málo menší. Vypadá to, jako by šlo pouze o zjednodušené napodobeniny Velké pyramidy. Vědátoři hned v této souvislosti „dumají“, co mohlo zapříčinit „úpadek“ technologií výstavby pyramid. A také proč prý se přestaly stavět. Oni přitom naprosto nevědí jakými technologiemi stavitelé disponovali. Na jakém základě tedy chtějí hovořit u úpadku?