Existovali Snofru a Imhotep?

    Existuje předpoklad, že název pyramida pochází z řečtiny. Má být odvozen z řeckého slova pyramis, které ve volném překladu znamená „rohatý koláč“. V Egyptě se pyramidám říkalo mer. O významu tohoto slova se vedou dodnes spory. Podle jednoho názoru, který celkem dává smysl, lze toto slovo přeložit jako „nástroj“ a dávalo se do spojitosti s výrazem „khet“. Z toho se dá odvodit pojem „nástroj vědění“. Když se trošku zamyslíme, považovat pyramidy za „sídla moudrosti a vědění“ je mnohem pravděpodobnější a smysluplnější než hovadina, že „rohatý koláč“ se stavěl pouze a výhradně jako místo posledního odpočinku zesnulého faraona.
    Jen velmi těžko lze pochopit troufalost dnešních vědátorských umělců rozhodovat o tom, jak to muselo vypadat v Egyptě před tisícovkami let. Podle jakýchsi, ničím nepodložených domněnek, se stavba Velké pyramidy zdařila až na třetí pokus. Za nejstarší je považována stupňovitá pyramida vysoká 62 m v Sakkáře, kterou je třeba, stejně jako pyramidy v Gíze, považovat za největší architektonický zázrak. Prý ji vymyslel a navrhl pro panovníka z 3. dynastie Džosera kolem roku 2680 př.n.l. slavný architekt Imhotep.
    Což je osoba značně „mlhavá“ a jeho existence není prokázána. Stejně jako jim naprosto nesedí ono datování. Ve druhé fázi pak měla vzniknout 92 m vysoká stupňovitá pyramida v Médúmu, až později prý opatřená hladkým povrchem. Měla být postavena pro krále Snofrua, prvního faraona 4. dynastie, někdy kolem roku 2630 př.n.l. Datování je opět třeba přijímat s velkou nedůvěrou.
    Vědátoři, i když nemají ponětí jak se pyramidy stavěly, ji považují za „logické“ pokračování stupňovité pyramidy a údajně skončila neslavně „obrovskou stavební pohromou“.
    To jim vyvrátil Egypťan Chou Ri, který se dal do kopání u paty monumentální stavby. Narazil na uhlazené kameny a protože, i když nikdo neví jak to dělali, se prý pyramidy vždy obkládaly shora dolů, musela být vědomě takto konstruována a dokončena také pyramida „neobvyklého“ vzhledu v Médúmu.
    Čert vem vědátory i s jejich „osvícenými“ výmysly. Ten král Snofru byl daleko zajímavější než oni. Nejenže panoval jaksi „nezvykle“ dlouho, ale na svou cestu na onen svět potřeboval zřejmě hned několik hrobek. Kolem roku 2620 př.n.l. údajně nechal vybudovat v Dahšúru další, 104 m vysokou, tzv. „Lomenou“ pyramidu. Své jméno dostala proto, že se v poloviční výšce úhel jejího sklonu náhle zmenšuje. Tato pyramida prý ještě zdaleka neprozradila všechna svá tajemství, lépe řečeno neprozradila vůbec nic. Archeologové, kteří od 19. století stále znovu cítili v severní chodbě „nezvyklý“ průvan, si to vykládali jako nepřímé potvrzení toho, že se v nitru pyramidy nacházejí ještě neobjevené prostory. Dodnes nevědí jaké, ani jak se k nim dostat. Snofru se nespokojil s dvěma hrobkami, a tak byl v roce 2610 postaven údajně třetí jeho poslední útulek, tzv. „Červená“ pyramida v Dahšúru, nazývaná také „Zářivá“. Vědátoři ji označují za první pyramidu, jejíž vnější zdi byly od počátku vrstveny horizontálně a opatřeny hladkým leštěným obložením ještě dřív, než podle jejich domněnek kolem roku 2550 př.n.l. začal „program výstavby“ na gízské plošině.